Štítky

úterý 29. července 2014

Rokle

Hledáte krásu na vyhlídkách
Obdivujete sluncem zalité výhledy
Hledíte do dálek a rozplýváte se tou krásou
Já ne
Výhledy jsou krásné, ale jsou vzdálené a cizí
Ta místa se vás nedotýkají, nesdílí s vámi prostor a čas
Jsou někde tam vzadu a vy je jen obdivujete
Ale nežijete je

Já miluji rokle a temná údolí
Ta vlhká chladně stinná místa
Kde je těsno
Kde člověk tuší nebezpečí
A ze kterých se vy snažíte vždy tak rychle prchnout
K výhledům - pro vás jsou rokle jen cestou
Pro mě cílem
Díky vám za to, alespoň jsem v roklích sám

Zde je slyšet ptáky zpívat
Kapky z větví padat k zemi
Brouky lézt a život poletovat
Zde je cítit vzduch a vůně přírody
a žití
V roklích jste všeho přímou součástí
A rokle jsou částí vás
Sdílíte se navzájem
Jste Jedno

pondělí 28. července 2014

Cesta

Takto nějak kdysi dávný člověk kráčel
cestou temným lesem, domů mířil,
poslouchal ptáky, vozík s sebou vláčel,
kol něj, také v duši stíny, cesty písek vířil.
Stoupal vzhůru k obzorům tušeným,
pryč z chladných temných roklí ven.
Zpíval si pro sebe hlasem mírně dušeným.
Těšil se domů, mířil za sluncem
pryč rychle z lesa - to byl dřív jeho sen.


A čas se mění, jdu dneska stejnou cestou sám
a ptáci stále stejně zpívají a slunce stejně září.
Však já teď nikam nespěchám, zde cíl svůj mám,
já přeji si skrýt ve stín korun tváři.
On těšil se až přijde mezi lidi, do vsi nebo do města
a já z něho teď utíkám - nešťastná nevěsta
kterou proti její vůli provdali a ona pláče
a za svou pravou láskou utíká ve chvílích vzácných.
Ulehám v teplé měkké mechu chomáče
a zpívám s ptáky jejich písně - života smích.