Štítky

pátek 28. listopadu 2014

Eko(ne)logická

Za život měl jsem zvířátek mnoho,
žádné z nich bohužel nežilo dlouho.
Příčiny úmrtí rozličné byly,
všechna však zemřela během pár chvílí.

První byl králíček překrásný, zubatý.
Měl jsem ho na víkend na pobyt u táty.
Z klece když vyskočil, divně se zatřásl,
třpyt v jeho očičkách najednou vyhasl,
zmenšil se na rozměr malého brouka,
upadl na záda, tlapkami třepotal,
smutně se koukal...
V minutě mrtev byl, téměř se vypařil.

Morčátko chlupaté bylo mé druhé,
druhý den od koupě však také tuhé.
V pokoji já totiž běhat ho nechal,
že bude skotačit marně jsem čekal.
Zaběhlo za velkou dřevěnou skříň,
z té skříně zazněl hlas:
"Morčátko, zhyň!"
Za skříní ouzko je, podivný podtlak,
z chudinky morčátka zbyl jenom protlak.

Třetím z těch miláčků nebohých mých,
bylo zas morčátko, krásné až hřích!
tu jeho krásu chtěl kamarád poznat,
tak jsem mu morčátko mailem chtěl poslat.
Adresát, předmět, odeslat teď,
soubor přiložen - morčátko, leť!
A tak jsem odeslal morčátko Ondrovi,
bláhově myslel jsem rychle že odpoví.
Odpověď přišla až druhý den kratičká,
z morčátka, že mu prý přišly jen očíčka...