Srdcežal

Chladnoucí vzpomínky na letní dny
zahrabávám do podzimního listí.
Snad zakoření a na konci příštího jara
z nich vyroste krásné nové léto...

Vzpomínky na bolest jsou jako vlny -
jedna za druhou přicházejí a odcházejí.
Příboj tebou háže o skaliska jako s míčkem.
Říkáš si u každé z těch vln:

"Je to ta poslední? 

Teď už to přestane a moře času a prostoru se uklidní?
Nebo mě tato poslední vlna roztříští nadobro?"

Bouře však stále trvá,

vlnobití je bez konce...

Křeček

Jíst, pít, srát a spát -

uzavřený koloběh dotažený k dokonalosti -
v konečném součtu nezbyde nic.
Jak moc se lišíš od křečka běhajícího v kolečku uvnitř akvárka?
Oba čekáte, až se shůry snese boží ruka,
která vás vysvobodí a přenese někam jinam,
kamkoliv jinam!
Ale ona ruka nikde a tak dál běháte,
minuty, hodiny, měsíce...
Někdy už už věříš, že jsi našel lék,
ale je to jen nová, silnější droga,
abys zvládl běhat v kolečku další týdny a roky,
po zbytek života.

Jíst, pít, srát, spát,
párkrát se pomilovat
a nakonec chcípnout -
to je celé to hluboké tajemství života a vesmíru.

Báseň napsaná, smazaná

 

Na spalovnu je ještě brzy!

Jsi panenka z popelnice.
Stokrát použitá,

stokrát odhozená,

stokrát recyklovaná.

A přesto všechno
se pro tebe nořím
do největších sraček,
abych tě vytáhl.