Srdcežal

Chladnoucí vzpomínky na letní dny
zahrabávám do podzimního listí.
Snad zakoření a na konci příštího jara
z nich vyroste krásné nové léto...

Vzpomínky na bolest jsou jako vlny -
jedna za druhou přicházejí a odcházejí.
Příboj tebou háže o skaliska jako s míčkem.
Říkáš si u každé z těch vln:

"Je to ta poslední? 

Teď už to přestane a moře času a prostoru se uklidní?
Nebo mě tato poslední vlna roztříští nadobro?"

Bouře však stále trvá,

vlnobití je bez konce...