Pod bodem mrazu

Otevři oči!
Uvidíš tvrdou zem
k níž se volným pádem blížíš.
Každým dnem padáš
volná jako pták
        takhle sis to přeci přála
        - klesat do oblak.
Plesk!
Bolelo to, malý červený flíčku?
Stesk?
Svoboda je chůze po úzkém zábradlí.
Je leden. A namrzlé zábradlí klouže..

Vteřiny

Sedíš u okna, hledíš ven
Vteřiny odkapávají
Teplo hučí v trubkách radiátoru
a venku teče Magistrála proudem.
Okolo tebe prochází život
Tiše, po špičkách,
aby se tě náhodou nedotknul.
Nikdo nezaklepe
Nikdo nezavolá (tvé jméno)

Náhle nesedíš, ležíš na tvrdé zemi
a zíráš na strop.
Teplo dál hučí v trubkách radiátoru
a venku teče Život proudem.
Nic se ne(z)mění
Strnulost automatiky zvyku
a tvého těla.
A vteřiny stále odkapávají

Zpívej!

Tak co, ptáčku, zazpíváš mi?
Zazpíváš mi písničku?
O smrti a o životě...
Zpívej! Aspoň chviličku!
Zpívej, nežli ulehneme
vedle sebe, já a ty.
Ty už znáš i druhou stranu.
Znáš na lásku záplaty?