Štítky

neděle 17. prosince 2017

Smrt starcova

Ach Lásko, Lásko nestálá,
ach srdce - věčný poutníku!
Zaplaneš a rozplyneš se
jak dým z mého doutníku.
Doutník jen a dobré pití -
v temné noci společníci.
Teplo krbu, obrazy žen,
kterým "Lásko!" směl jsem říci.

Kolik jsem jich miloval,
kolik něžné krásy zažil?
Teď sám sedím v noci temné,
smrt a víno proudí do žil.
Chladnu, chřadnu, umírám,
co z těch lásek zbylo?
Život můj však za to stál.
Žena - boží dílo!


pondělí 27. listopadu 2017

Krev

Nech tu krev téct... 
Jak sladce chutná! 
Nech kapky padat, 
nebuď už smutná! 
V posledním tanci,
v posledním objetí,
nejsou již zrádci ,
nejsou již oběti.
V pramínku rudém 
smutek tvůj odteče,
ten pocit bolesti 
za chvilku uteče.
Jsem doktor Smrt,
buď prosím svolná,
podej mi ruku 
a budeš volná!



pátek 27. října 2017

O(d)puštění

Na světě milion krás,
já vybral si tebe.
Z tisíců hvězd skládá se nebe -
však pro mne tys jedinou.
"Budem MY zas?",
tmy zítřků se ptám.
Každou vteřinou
je těžší to snést - 
navždy již sám?!
Chci bojovat o cit,
však jeden z nás procit
a za ruku vést
nechce se dál.
Ach, vše bych dal,
kdyby má vina
dala se smést...


středa 27. září 2017

Medvídek

V louži vody vhozen,
v bahno zašlápnut,
hebký medvídek.
Býval v pokojíčku malém
svědkem lásky nabídek.
Nyní topen, dušen,
rukou ne-již-holčičky.
Význam v tom všem tušen.
Sbohem, maličká,
sbohem, maličký!


neděle 17. září 2017

Kocour

I ten kocour zdrhá, bojí
se, když pod obojí
přijímám tělo své i krev svou.
Již to není o nás dvou...
Pryč je láska, pryč je chtíč,
řeklas: "Klidně plakej, křič!"
Slavík lásku jinde zpívá,
kocour zdrh', jen Bůh se dívá.



sobota 16. září 2017

Házejte kamenem

Měsíc oknem tiše hledí
na rytíře, jenž své hledí
zvedá, helmu odkládá.
I brnění na zem padá,
k panně on se pokládá.
Když tu náhle výkřik! Zrada!

Panna dýku do záda vráží.
Povolejte někdo stráží!
Vrahem panna jest!
Podle bodla dívka čistá,
postih bude nést!
Její ruka byla jistá,
zaslouží si trest!

Trestat pannu snadné zdá se
vždyť rytíř pán její byl.
Zeptá se jí někdo, zda se
nabažila dětství chvil?
Krev panny dnes rytíř prolít
tvrdě, krutě, chladně chtěl.
Předběhla ho - v hlavě obraz
rodičů svých mrtvých těl.

Na hranici hořet bude
vražedkyně nestoudná!
Však pan soudce, který soudil
Rajských bran se nedobude.
Nejhlubších všech pekel dna
dosáhne ta duše černá,
špatně soudit zvolila!
Pannu, která Bohu věrná,
zlosyna krev prolila...


pondělí 7. srpna 2017

Přetlak

Úí úí úí
iuiuiuiu iuiuiuiu
Řítí se ulicí
auta uhýbají
chodci uskakují a zírají
A oni letí
Jako vítr, magistrálou vpřed
Hlavně to stihnout!
iuiuiuiu iuiuiuiu
Život, smrt, Život, smrt
Život!

Sedím opřený o zeď domu
Tak nějak nikde
Tak trochu všude
Ale hlavně v tratolišti krve
Neschopen pohybu
Lidé se sbíhají
“Ach bože! To je strašné!”
Křičí, pláčou, fotí
Chladnu
Třesu se
Honem, pospěšte!
Nedá se to vydržet!
Musím!
Je to můj osud.
“Buď tvrdej chlap”, říkal vždycky táta...
iuiuiuiu iuiuiuiu
Život, smrt, Život, smrt
Smrt!

Už jsou tu, vyskakují z aut
“Rozejděte se! Ustupte!”
Drží mě pevně
Jsem tažen do jednoho z aut
Bílé auto pro mě
Černé pro NI
Zasloužila si to
Děvka!


úterý 1. srpna 2017

Svítání

Slunce vychází
stíny mizí
držíš ji v náruči
tu, kdysi cizí
Noci tma ta tam je
ach očí jejích zář
kráčíš teď do ráje
sledujíc její tvář
Hladíš ji po vlasech
v nichž skryto zlato
po mnoha zápasech
stálo to za to!



čtvrtek 8. června 2017

Vlas

Tvůj vlas - to jediné, co zbylo
Stín krásných chvil - kolik jich bylo?
Tvůj hlas, Tvůj přenádherný smích,
Tvá vůně, náš slastný lásky hřích.
Sny nocí bez sebe, stisk nocí spolu!
Co z toho zbylo? Krom srdce bolu
a fotek na stěně, snad jen ten vlas
a věčná naděje, že budem zas...

čtvrtek 20. dubna 2017

Výkřik

Co je za okrajem žití?
Zbývá jeden jediný krok.
Spadneš do propasti či se vzneseš k nebesům?
A co je to jemné svědění kolem páteře?
Znamení života nebo dotyk smrti?

Víru ztracenou
více nehledám,
duši bezcennou
peklu odevzdám.
Sám, samotný,
v smrti nehmotný.


Výkřik tvé matky ti dal život.
Jsi jen výkřik!
Neartikulovaná bolest vykřičená do prázdna.
Letíš prostorem, slábneš,
jednou zmizíš v tichu nesmírna.

Když budeš mít jó velké štěstí,
bude se o tobě chvíli hovořit:
"Slyšeli jste to?"
    "Co?"
"Ále, to bylo asi jen kvílení větru..."




pátek 3. března 2017

Proč?

Desítky let se snažíš utopit otázku "proč?"
Občas ti v těle něco vyroste
a občas v srdci něco zemře.
Jinak máš většinou hlad.

Porodní bolesti se zvolna mění v agonii umírání
a až při posledním nádechu
si uvědomíš, že všechno je vlastně jedno,
a že bys teda konečně moh' začít žít.

Vzplaneš horoucí láskou k životu!

Pak tě rozpráší na rozptylové loučce
a jdou se opít.


neděle 26. února 2017

Název

Kdo ti radí? Neználci a marnosnílci
Kdo tě řídí? Zkrachovalí mistři
Každý někam směřuje tě. Nebuď tlačen, zbystři!
Odhoď pouta, zbav se tíže, jež tě stále drtí
Zapal v sobě oheň touhy, pohrdej i smrtí
Bůh je mrtev, mosty hoří, staré končí v tento ráz
Víc než tato chvíle není. Vstaň a žij!
Nadoraz!


úterý 14. února 2017

Vrazi

Bolest
Lest
Zločin - trest
Pravda krutá
Hlava dutá
Srdce plné
Tělo trne
Nespíš
Nesníš
Nevěříš
Porci smrti večeříš.
Venku mrzne
Uvnitř mrazí
Oběti - vrazi
Jedni jsou v postelích, spolu a nazí
Jiní se po zemi v bolestech plazí.

úterý 7. února 2017

PoTají

Taje lesa roztají
Srdce lásku vstřebá
K milování potají
Jen jeden je třeba

Chlad sněhu bol utiší
Vzhlédneš k nebi naposled
V hloubi lesa nejtišší
Srdce promění se v led


pondělí 6. února 2017

Smířen

Mrazivé ticho absolutna konečnosti cesty
Stejně umřeš, hlupáčku!
Tenhle závod zná předem vítěze
a ty to nejsi
Ale to Slunce!
Ta mlha!
Jste si tak podobní
- rozplynete se jako pára nad hrncem
Zbude jen tiché smíření života a smrti

Hluboké stopy těch,
kteří tudy kráčeli před tebou
Jak hluboko se propadneš ty pod tíhou svých hříchů?
V myšlenkách často stojí čas -
nyní stojí myšlenky
Slunce mizí za mlžnou oponou
Čas se valí přes vrcholky hor
Ach, ten pokerface Života
All in!


středa 25. ledna 2017

Pod bodem mrazu

Otevři oči!
Uvidíš tvrdou zem
k níž se volným pádem blížíš.
Každým dnem padáš
volná jako pták
        takhle sis to přeci přála
        - klesat do oblak.
Plesk!
Bolelo to, malý červený flíčku?
Stesk?
Svoboda je chůze po úzkém zábradlí.
Je leden. A namrzlé zábradlí klouže..


sobota 21. ledna 2017

Vteřiny

Sedíš u okna, hledíš ven
Vteřiny odkapávají
Teplo hučí v trubkách radiátoru
a venku teče Magistrála proudem.
Okolo tebe prochází život
Tiše, po špičkách,
aby se tě náhodou nedotknul.
Nikdo nezaklepe
Nikdo nezavolá (tvé jméno)

Náhle nesedíš, ležíš na tvrdé zemi
a zíráš na strop.
Teplo dál hučí v trubkách radiátoru
a venku teče Život proudem.
Nic se ne(z)mění
Strnulost automatiky zvyku
a tvého těla.
A vteřiny stále odkapávají



neděle 15. ledna 2017

Zpívej!

Tak co, ptáčku, zazpíváš mi?
Zazpíváš mi písničku?
O smrti a o životě...
Zpívej! Aspoň chviličku!
Zpívej, nežli ulehneme
vedle sebe, já a ty.
Ty už znáš i druhou stranu.
Znáš na lásku záplaty?