Nádech

Vše je vždy naposled.

    Nádech.
TEĎ už není, neexistuje, už je to KDYSI.
Došlo ti to?!

Tahle myšlenka zabolela, ale jen trochu...
Rozhodně méně než každá další vteřina od této chvíle.
Dosud jsi se minutu za minutou rodil a dozrával k tomuto poznání.
Teď už ale víš, že každou jedinečnou, neopakovatelnou, konečnou minutou umíráš.

Jediné co stojí mezi tebou a koncem je nádech. 

Každý nádech oddaluje tvůj konec o několik minut.  

Ale dech se ti víc a víc krátí.

    Výdech.
Proč se znovu nadechnout?