Zvonek.
Dveře vrzly krátce.
Otevírám zvědavosti plný.
Stojí tam on, poradce či zrádce
stojí klidně u dveří,
prst ještě přilepen ke zvonku
čeká
zda mu někdo uvěří.
Drobná očka za brýlemi zbystřila, když spatřil mne
vedro bylo, bez svršku já, v jeho tváři úlek byl
asi myslel, že mne v chvíli nepříjemné vyrušil.
Profesionál toť ale, dech popadl, chvatně spustil:
"Elektřiny málo proudí k vám
proto já vám skvělou nabídku dnes předkládám!
Patnáct procent ušetříte, to je věru mnoho dnes!
Jeden podpis sem hodíte, zde jsem smlouvu vám přines!"
Dalších věcí do mne hustil
stovky, snad i tisíce
A já v potu tváře myslil na pivo
pro něž jdouc on vyrušil mne
zvonku zvukem
Na to pivo, poklad zlatý v útrobách mé lednice.
Musím se ho zbavit honem, po loku tom toužíce!
Domluvil pán, tiché trapno po chodbě se rozpíná.
Odpovídám:
"Děkuji vám, to je teda novina! Zklamu vás však,"
"Počkejte!", on stačil říct, "Dám vám dárek!
Propisku! Možná i víc!"
Vedro děsné ovládlo mne. Vztek to nebo červenec?
Uzavírám: "Milej pane, víte, čím jsem bratranec?"
"Nevím."
"Tak já povím vám to, ať to máme za sebou.
Bratranec, ten dělá v ČEZu, nabídky on všechny zná
Na rodinných návštěvách on o nich vždycky povídá.
Proto tato domácnost, spokojena je. A dost!
Legitimaci mi ukažte, jinak hned volám," dodal jsem
on poskočil, světlo v jeho očích zhaslo,
na patě se otočil...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za názor ;-)