uléhá ke spánku, začíná snít.
Ulicí kráčí nemaje cíle
muž, který ztratil touhu dál žít.
Dosud mu proudí v žilách krev rudá
srdce však chladné, v mysli žal roste.
Sbírka chvil radostných děsivě chudá,
k zemi sláb padá zas, opět, po sté!
V záchvatu marnosti slzy se derou
a tiché město mlčky přihlíží.
Kolik je těch, co se s osudem perou
ve ztichlých iluzích měst bez potíží?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za názor ;-)